Jak šel hrníček na vandr!

jak-sel-hrnicek-na-vandr

Kategorie: Článek
Fotografií: 10
24.12.2012

Před dvěma lety se mi každý pátek v práci ztrácel hrneček. Záhadně se objevil až v pondělí třeba až po obědě. Nejprve jsem obviňoval paní uklízečku, že mi ho někam schovává. Vždy se objevil umytý, což rozhodně nebyl můj styl. Když už mi to začalo připadat hodně divné a začal jsem se rozčilovat i v kanceláři, zjistil jsem, že si ze mně vystřelili kolegové. Celou dobu jsem je svým chováním dobře bavil. Myslím, že práve nastala správná doba na připomenutí na tyto dobré časy.

Příspěvek nechávám skoro v původním znění, rozklikněte si článek.

Kde začít? Nedávno jsem se pokusil změnit svůj nelichotivý stav pomocí jednoduché myšlenky hibernace (v předcházejícím díle). Nevyšlo to. Místo usměvavé Japonky (kdo jiný bude za 1000let ještě na zemi?) jsem se podíval do Tátovy rozesmáté tváře a uvědomil si, že jsem zpátky. Zpátky v realitě. Nedal jsem se a řekl si, že tento víkend se pokusím dostat někam dále - někam ven. Za hranice mého citrónem ulepeného, velmi skromně umytého vesmíru. Vždyť co já ze života znám? Jen upachtěný kolotoč Klub, Jemča, Piggy a dobách největší slávy případně něco bezprizorně zanechaného v kuchyňce na 5Béčku. A touto myšlenkou začíná můj víkendový příběh.

Byl pátek, mírně pošmourné, až téměř temné odpoledne. Otec byl toho času podivně neklidný. Nezvykle dlouho kroužil a já už se obával, že můj dočasný opatrovatel nebude mít možnost mě vyzvednout. Vše se zdařilo jen díky včasnému zásahu tichého společníka ze spřátelené divize. Ocitl jsem se ve vyhřáté tašce a těšil se, co přinesou nadcházející dny. Mé první probuzení bylo na kulturní vlně. Za celou svou existenci jediné, čeho se mi ke čtení dostalo, tak byla komunikace mezi uklízečkou (díl první!) a občasné přečtení deníku nevalné úrovně s názvem Metro. To byl jen slabý, dlouho vylouhovaný odvar!

Dobříšský list byl osvěžující změnou proti politicky orientovanému bulváru, kterým mě majitel zásobuje. Poté jsem se musel trošku rozehřát. Zima byla intenzivní a těžko vás zahřejí čajové stopy na keramické duši. V kiosku něhy a potěšení pro každý správný hrneček mě pomohl svařák za přátelskou cenu. Obsluha byla milá, ochotná a mít účet na FourSqaure, hodnotím plnou sazbou. Ovšem vyťukávejte na dotykových displejích texty ouškem!































Průběh dalších dnů byl intenzivní, dostal jsem se snad poprvé do jiného varu, nežli rychlovarného! Koncert kapel O5&Radeček a UDG byl geniální, bylo to poprvé, co jsem viděl živě jejich vystoupení a málem mi z toho ruplo v těle! Přispěl jsem ovšem i já svou troškou do mlýna, jak je vidno z dokumentace.








































































Na následující party se role otočily a já jsem se ujal jako vrchní dirigent hudební produkce! Po náročné noci přišla relaxace v podobě pro mě neznámé - v posteli! Již nyní se třesu před další náloží černo-čajového neštěstí, které se na mě valí v týdnu začínajícím, jedno je však již jisté! Toto byl první víkend v mém životě, který jsem strávil venku.a já chci více! Více! Znova!