Kategorie
2018
2016
Letištní čekání
Kategorie:
Architektura
Technika
Portrét
Fotografií: 53
24.4.2013-25.4.2013
Fotografie z letiště při čekání na přistavení letadla. Zaměřil jsem se především na zachycení siluet cestováním zmožených a unavených lidí v kontrastu s velkými okny letištních budov. Zachycení člověka v technické budově, která je přeplněná dalšími lidmy, stresem, spěchem, hlukem. Přesto se tam najde hodně jedinců, kteří se v daném ruchu snaží si odpočinout.
Varšava
Kategorie:
Architektura
Památky
Technika
Fotografií: 33
24.4.2013
Noční procházka po Starém a Novém Městě ve Varšavě. Neměl jsem s sebou stativ, tak jsem vše fotil na vysoké ISO, abych výsledný čas v rukou udržel. Většinu fotografií jsem převedl do černobíla, nebo hodně utlumit barevnou složku. Moc jsem nepochopil, proč se snaží památky nasvěcovat barevnými světly, vypadá to dosti bizarně.
Několik věcí mne na Varšavě překvapilo, nebo naopak zklamalo. Kvůli válce se tam moc historických budov nezachovalo a při rozšiřování centra zaúřadovali komunisté, je to tam samý panelák. Nevšiml jsem si žádných holubů v centru. Na něco takového nejsem z českých měst zvyklý. Je však možné, že již šli spát :)
Překvapila mne vysoká tolerance vůči sobě samým, ostatním a alkoholu. Obchody prodávající alkohol byly otevřené nonstop a u nich se srocovala varšavská mládež. V městském autobuse několik lidí nerušeně popíjelo, a to nejen pivo, ale i tvrdší alkohol. Jedna zmalovaná paní si v plném autobuse začala lakovat nehty, vyvolaná vůně naštvala jen jedinou spolujezdkyni, která se přesunula v autobuse dále do vozu, což jí nijak nemohlo pomoci. Zajímavým nešvarem bylo také telefonování v autobuse, v jednu chvíli řešilo svůj soukromý hovor v komunitě spolucestujících polovina osazenstva, snažili se překřičet řev starého motoru a jeden druhého. I řidič si stihl během jízdy vyřídit hovor i napsat pár SMS. Operátoři tam musí mít žně, přitom mnoho cestujících měla nějaký starší mobil, smartphone jsem tam měl snad jedině já.
Pražský půlmaraton
Kategorie:
Video
Fotografií: 19
6.4.2013
Poprvé jsem se rozhodl jít fotit hromadné běžecké šílenství v centru Prahy. Počasí však focení vůbec nepřálo. Vybral jsem si jednu velkou zatáčku u Výtoňského mostu, chtěl jsem stát na schodech a mít tak nadhled, ale když jsem tam přišel, již byla místa obsazena. Tak jsem se přesunul před zábrany, stejnak nikdo vnějším ohruhem zatáčky neběhal. Chvíli jsem i stál na přilehlém tramvajovém ostrůvku před sloupem, takže mne běžci pěkně obíhali oboustranně.
Musím říct, že mne průběh trochu překvapil. Po 10ti minutách od startu proběhla skupinka černochů a pak po delší době několik samostatných běžců. Pak se z ničehonic vyrojil obrovský štrůdl. Semtam proběhli i lidi bez čísel, případně důchodkyně zavázela na přechodu.
Na pátém kilometru již bylo u posledních proběhnuvších účastíků vidět, že toho mají plné zuby. Občerstvovací stanice před zatáčkou zůstala skoro plná, nikdo neměl potřebu v zimě doplňovat tekutiny, ovoce a jídlo zužitkovaii bezdomovci. Pomocníci na stanici se ptali: "A to je jako všechno?", a ono bylo. Po 30 minutách projela hlídka policistů a záchranka a mohlo se začít sklízet. A že bylo co.
Moc nechápu, co si běžci potřebovali na takovéto hromadné akci dokázat, přeci jen běh někde v přírodě sám musí rozhodně být člověku příjemnější a musí si ho více užít.
Tlačenicím zdar.